portfolio

bytový areál klamovka

novostavba skupiny obytných domů

Vyzvaná soutěž na cca stovku nových bytů nás přivedla do atraktivního území jižního svahu pod pražským Strahovem do těsné blízkosti parku Klamovka. Součástí řešeného území byl i městský mikropark v ohybu Podbělohorské ulice, který je předurčen jako nezastavitelná veřejná plocha. Naše řešení rezidenčního bloku a terénního protihlukového valu v jednom vytvořilo novou specifickou intimitu místa. více

Nezaměnitelnou vlastností námi předkládaného návrhu je právě fakt, že hmotově architektonické řešení a koncept landscapingu nelze od sebe oddělit a popsat samostatně, neboť jedno jsou. Hluk z dopravy z Podbělohorské a z křižovatky s Plzeňskou je jediným významnějším handicapem území. Ovšem vzhledem k podmínkám, které diktují současně platné hygienické normy hlukové zátěže, jde o faktor pro umístění bytové zástavby takřka likvidační. Jak potvrdila hluková studie, byty v tomto místě totiž nelze umístit, aniž by se provedla velmi zásadní stavební protihluková opatření v podobě výstavby např. cca 10m vysoké akustické stěny. Netřeba připomínat, že ovlivnění zástavby až do této extrémní podoby (myšlena výstavba protihlukové stěny) může mít za následek rapidní snížení atraktivity a působí zpravidla v rozporu s městotvorným principem. Naše východisko pro navrhování proto spočívalo ve snaze proměnit slabinu v přednost. Jinými slovy: rezistenci vůči hluku vzít za základ hmotové a urbanistické kompozice i landscapingu a podřídit jí celkový koncept návrhu. To vše ovšem takovým způsobem, aby vzniklý útvar působil přirozeně, přírodně, parkově a nikoli jako protihluková technologie. Navrhujeme proto terénní val. Ozeleněný terénní val, který umí být prostým hliněným valem, jednostranně či oboustranně orientovaným bytovým domem, násypem na stavbě nebytové funkce a samozřejmě ochranou proti hluku. Jde o způsob řešení, který - mimo jiné výhody - dokáže ústrojně spojit v jeden kompoziční celek bytovou část, Klamovku i parkovou plochu v ohbí Podbělohorské ulice. Areál příjemně oddělí od komunikace, ale nevytvoří bariéru – na několika místech zůstává val prostupný či pochozí a současně vytvoří zcela specifickou intimní atmosféru uvnitř území. Atmosféru klidu bezpečí, ticha přírody - pocit spočinutí v zelené terénní náruči. Jakoby si námi řešené území přitáhl park Klamovka k sobě, splynul s ním a vymezil jej vůči okolní komunikaci. V nepatrné míře může být území takto vnímáno již dnes na své severní straně, kde roli terénního valu dnes plní hustá zeleň klesajícího svahu. Výškové, šířkové i půdorysné tvarování valu je dáno jak dnešním přirozeným sklonem terénu, tak snahou nevytvářet vyšší bariéru vůči komunikaci než je nezbytné a také předpokladem pozemku pro umístění a orientaci bytů. I z tohoto důvodu není val pouze obvodovým elementem, ale vzhledem k přirozené nutnosti orientovat byty ke slunci se na jižní straně stáčí dovnitř území a vytváří druhý plán v akustickém stínu. Je přirozené, že pro formulaci architektonického výrazu samotných bytových staveb (pojatých jako převážně jižně orientované terasové domy) jsme v této souvislosti zvolili tvarosloví co nejbližší vrstevnicovitému rozčlenění, které je záměrně použito k definování valu. A protože práce s terénem je vlastně hlavním tématem kompozice, rozhodli jsme se použít terénní profilaci rovněž jako nástroj pro definování a vzájemné vymezení jednotlivých kategorií venkovního prostoru: veřejného, poloveřejného, polosoukromého a soukromého. Naším cílem v tomto bylo zbavit areál potenciálních míst s ploty a plůtky, jeho velkou část učinit veřejnou a od zbytku ji oddělovat zcela přirozeně – totiž opět prací s terénem. V našem návrhu je hlavním formulujícím útvarem strukturovaný obvodový val, proto zůstáváme střídmí jak stran doplňování vodních, tak umělecko-výtvarných prvků. Svého druhu sochařským dílem je totiž samotný val. Záměrně je vybaven „armováním“ v podobě vrstevnicově formulovaných kontinuálních betonových prahů, které zároveň drží zeminu i zeleň. Taktem vrstevnicovitého členění je 60cm výšky, což je rozměr, který umožňuje další práci a zdrobňování (vkládání mezistupňů pro chůzi, sezení apod.)

  • místoPodbělohorská ulice
    Praha 5 - Smíchov
  • rok2011
  • investorMetrostav Development a.s.
  • autorPetr Burian, Jana Buzková, Jan Holna, David Macháček, Kateřina Margoldová, Hana Němečková, Pavel Uttendorfský
  • spoluprácefalse
  • fotografie/vizualizaceJan Cyrany
  • tagy
  • sdílet:facebook
    twitter
    pinterest
plány
napsali o nás

celý článek >
související články v našem blogu

více
pozice na mapě
Zůstaňte v kontaktu

Odesláním formuláře beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních údajů

Sledujte DAM.architekti