portfolio

kulturní centrum zlín

soutěžní návrh rekonstrukce a dostavby pro krajské kulturní a vzdělávací centrum

Od počátku naší práce na zpracování soutěžního návrhu Krajského kulturního a vzdělávacího centra jsme se zabývali myšlenkou, čím můžeme posunout jistě pozitivní záměr transponovat dvojici kvalitních industriálních budov do podoby významné krajské kulturní instituce. Co můžeme nabídnout investorovi a Zlínu více nežli prosté a správně provedené nalití programu do pečlivě restaurovaných stávajících obálek č. 14 a 15? Naše odpověď zní: velkorysý veřejný prostor, který v měřítku regionu nemá obdoby. „Co chceš, můžeš.“ Tomáš Baťa více

Budova 14 má sloužit Krajské Galerii Výtvarného umění a Muzeu jihovýchodní Moravy, zatímco budova 15 je z největší části věnována Krajské knihovně Františka Bartoše. Společné a společenské funkce s doprovodnými službami jsou koncentrovány ve společném parteru a v dostavbě. Do nově navržené hmoty je umístěna veškerá kapacita knihovních depozitářů, které ze statických důvodů nelze uvažovat v původních objektech. Nesmírně důležitou roli tato vestavba ovšem hraje jako vertikální komunikační uzel. Řeší totiž elegantně výškový rozdíl půlpatra mezi objekty 14,15. Společné prostory jsou klíčovým a zároveň sjednocujícím bodem programu. Jejich těžiště leží přirozeně v parteru budovy. Ovšem díky zvolené koncepci pojímají celý prostor mezi objekty, přičemž díky perforacím střední hmoty a nabízeným průhledům skrz ni z jedné dvorany do druhé si lze pocit prostoru opravdu užít. Dvorany mohou být trojdimenzionální výstavní plochou. Dvorany jako živoucí ulice s nabídkou služeb a kulturních lákadel to je místo, které má šanci přitáhnout množství lidí, kteří by do žádné ze zde situovaných institucí třeba jinak cestu nenašli. Prostor, který vybízí k tomu, abychom jej neminuli, vstoupili, prošli jím, všimli si knihovny, galerie. V případě původní budovy 14 a 15 počítáme s maximálně citlivým restaurováním obou původních budov včetně vnitřních stavebních detailů a některých povrchů. Dostavovaná štíhlá hmota je stejné délky jako původní budovy. Má záměrně abstrahované vertikální členění - působí tak jako vložená novodobá součástka. Před vnější plášť obou čel novostavby je předsazena vrstva lamel nesoucí diodovou obrazovku – mediální fasádu. Tento prvek považujeme za klíčový pro přenesení a avizování života uvnitř KKC směrem ven. Pro účel opláštění atrií jsme předem vyloučili zasklení pro jeho některé podstatné nevýhody (vysoká hmotnost, omezené rozměry dílců, drahé zasklívací systémy, náročná údržba). Pro opláštění atrií proto navrhujeme vzduchem plněné čtyřvrstvé polštáře z čiré ETFE fólie. Ve spojení se systémem řízení a údržby klimatu napomáhá faktor zapláštění dvoran k velmi příznivé provozní energetické bilanci celého objektu. Vznikem skleníkového efektu snižuje v zimních měsících nárok na teplo, v letních měsících odfiltrovává přebytky tepla a napomáhá provětrávání celého komplexu budov. „Najít správný směr, mezi opatrností a odvahou je to největší umění.“ Tomáš Baťa

  • místoVavrečkova 7040
    Zlín
  • rok2009
  • investorZlínský kraj
  • autorPetr Burian, Jiří Chlumský, Petr Hill, Jan Hora, Gabriela Šatrová, Pavel Šulc, Pavel Uttendorfský
  • spoluprácefalse
  • fotografie/vizualizaceJan Cyrany
  • tagy
  • sdílet:facebook
    twitter
    pinterest
plány
pozice na mapě