Celkový koncept návrhu budovy je postaven na principu stavebnice z prostorových jednotek. Přítomností sálu diktovaná poloha vertikální komunikace předurčuje typ dispozice s otevřenou horizontální chodbou. Mezi jednotlivé vrstvy patrových desek jsou vkládány „objemy“ odpovídající svou velikostí bytovým jednotkám. Tam, kde je třeba objem hmoty zředit, podřídit se sousedním objektům, poskytnout více světla, vzduchu, vytvořit netradiční otevřený prostor pro vzájemný kontakt obyvatel, tam jsou články stavebnice vynechány. V poslední vrstvě je skladebné těleso jednotky díky mezonetové dispozici bytů protaženo na dvojnásobnou výšku – korunu celkové kompozice. Jedná se o vesměs minimální bytové jednotky, umožňující ovšem příčné provětrání a díky převážně jižní orientaci i velkorysému prosklení bohatě dotované denním světlem a sluncem. Translucidní skleněný plášť přízemí je jednotný jak pro zapuštěný objem sálu tělocvičny, tak pro ostatní využití parteru. Řešení je postavené na levných materiálech v precizním zpracování detailu: sendvičový plášť krytý sklocementovými deskami, pozinkovaná ocel, profilované skleněné tvárnice, dřevěné okenní rámy.