nádraží nymburk

Jak se ale vyrovnat s tím, že nová odbavovací hala (NOH) je sama o sobě velkým stavebním objemem, který se podél kolejiště, a navíc do sousedství historické nádražní budovy nevchází? Původní budova nádraží má dostat novou a částečně veřejnou funkci, ale její redukce na středovou část hmoty bez bočnách křídel by objekt proporčně zmrzačila. Ve snaze vyhovět oběma proti sobě jdoucím požadavkům jsme se nakonec rozhodli pro řešení, které vrací historické nádraží do podoby z doby jeho vzniku, tedy před dalším prodloužením horizontálních křídel. Logická figura památkové budovy zůstane zachována, na oltář modernity padne vždy čtveřice okenních os dostavěných na konci 19. století z obou stran k původní hmotě. Ke staré budově se pak lze chovat jako k integrální památce a obnovit veškeré její původní stavební detailování dle soudobé dokumentace včetně nástupištní verandy – přesně tak s ní v návrhu zacházíme. Nejvýznamnější navrhovanou novostavbou je NOH situovaná západně od historického nádraží. V našem uvažování jde o objekt rozkročený mezi vnitřní a vnější prostředí. Moderní nádraží se odehrává nejen v interiéru, ale podobnou měrou i v exteriéru – vnějším prostoru, který zakrývá, moderuje a kontroluje. Konkrétně v podobě ploch krytých velkorysým přesahem střech na všechny strany objektu. Na nymburském případu o to více, že řešený uzel integruje k nádraží i autobusový terminál a o cenný krytý předprostor se vlastně dělí s autobusovou dopravou. Za velký benefit považujeme, když může být onen otevřený krytý pás po obvodu budovy bez podpor. Tohoto efektu docilujeme speciální prostorovou konstrukcí střechy haly, která vynáší volná nároží konzolovaného přesahu střechy. Tato převýšená, lehká, ocelová, nezateplená a větrem prostupná superkonstrukce zároveň plní ještě další funkce. Jednak z jinak vcelku nízké přízemní NOH vytváří výškově dominujícího partnera původní nádražní budovy, a také se stává nosičem sdělení o místě, o času a aktuálních odjezdech spojů. Je tak vyloučeno, že by si neznalý návštěvník stanice mohl plést staré a nové nádraží anebo pochyboval, kam se vydat na vlak. Navíc se díky převýšeným nárožním věžím stává NOH dobře viditelným landmarkem v ose Palackého třídy. Prostor východně od historické nádražní budovy vyplňuje a zčásti překrývá nová technologická budova pro obsluhu trati. Jednoduchý kubický objem slouží zároveň k překrytí bloku cyklostojanů pro odkládání kol. Naopak západní stranu nádražního předprostoru navrhujeme uzavřít hmotou prodejny potravin, která příhodně doplní sortiment a služby NOH a přinese do místa další městotvornou funkčnost a život. Kohabitace dopravních terminálů a menších městských samoobslužných prodejen je osvědčeným fenoménem. Poslední, ale rozhodně nikoli zanedbatelnou nově navrhovanou hmotou v území je parkovací dům v prostoru mezi tratí a Nádražní ul. Zejména v perspektivě cca dvojnásobné budoucí kapacity cestujících považujeme zadavatelem proponovanou možnost řešit parkování několikapodlažním objektem za prakticky jediné smysluplné východisko.