Základem úprav bylo obnovení a scelení původního barokního vestibulu paláce od architekta Giovanni Battisti Alliprandiho, kde bylo odstraněno nevhodné dělení a zazděny otvory rušící prostorovou kompozici. Základní servis galerie (pokladna, šatna a prodejna publikací) byl poté umístěn do novostavby, vestavěné do bývalého hospodářského dvorku mezi Šternberským a Arcibiskupským palácem. Tato vestavba má dvě úrovně zastřešení - nižší nad pomocnými prostory (šatna, pokladna) s ozeleněnou střechou, která při pohledu z okolních oken vytváří iluzi skutečného terénu dvorku. Z této plochy "terénu" vystupuje kónická hmota sálku - prodejny publikací s prosklenou střechou s podvěšenými lamelami pro rozptyl světla. Pocit vloženého tělesa podporuje i přechod exteriérového materiálu (měděných šablon) do interiéru šatny. Interiér této části stavby svým značným převýšením umocněným průhledem skleněnou střechou nabízí výjimečný prostor jak pro prodej publikací, tak pro příležitostné malé výstavy. Kavárna byla umístěna v prostoru bývalé kočárovny a využila i přilehlý jižní dvorek paláce.