railway karlín

Pracovním mottem projekčních prací na návrhu je minimální definice Karlína „ mezi vlakem a lodí “. Tedy mezi řekou a železnicí, zásadními činiteli území morfologicky vymezeného vrchem Vítkovem a pravým břehem Vltavy, které se dynamicky rozvíjelo jako průmyslové předměstí Prahy od 19. století. Koncepce směřovala k tvarování, barevnosti a materiálům, které se odkazují na inspiraci průmyslovou estetikou strojů, lodí a vlaků. Základní hmotové členění a tvarování vychází z krajinných a hmotových vazeb okolní zástavby. Dům sleduje a navazuje na uliční čáru Pernerovi ulice. Převýšený parter vytváří platformu navazující na budoucí plánovaný sousední objekt na západní straně a maximálně využívá plochu zastavitelného území. Přízemí je tvarováno zešikmením na východní straně pro akcentaci nároží a čela objektu, které uzavírá návaznou souvislou blokovou zástavbu ulice dále pak nakloněním nad ulici pro vytvoření „loubí“ pro zdůraznění uličního rázu. Na desce parteru je osazena hmota administrativní budovy při uliční čáře na západní straně odstoupená od plánovaného sousedního objektu na západě. Odsazení administrativní hmoty zaručuje hmotové členění úměrné okolní zástavbě při zachování průběžné uliční čáry a pohledovému propojení s vrchem Vítkovem na jižní straně, dále pak pohledové odlehčení hmoty objektu a snadné navázání na předpokládaný sousední objekt. Administrativní hmota je tvarována s akcentací nároží na východní straně a dynamizaci okolních pohledových os. Důležitým prvkem návrhu je také symbolické přetažení zeleně vrchu Vítkova na střechu platformy přízemí podpořené „doplněním“ kopce hmoty technologií na jižní straně. Vzniká tak přidaná hodnota nové krajinné vrstvy. Tvarování a členění objektu se snaží o dotvoření městské tkáně a akcentaci přirozeného přírodního prostředí svahu Vítkova s návazností na plánovaný park na východní straně, který se včleněn do širších systémů ekologických koridorů města. Návrh podporuje a zároveň včleňuje park při východní straně do objektu. Fasády Uliční severní a východní fasáda přízemí je šikmá prosklená. Fasády administrativního objektu na východní a západní straně tvoří svislé fasádní pásy „prořezané“ do průběžné obálky, pláště objektu s přesahy na bocích. Severní a jižní fasáda je systémová prosklená pohledově řešená v místech „podhled – podlaha“. Fasády mají předsazený systém tyčových prvků uzavírajících tvar objektu a podporujících dynamiku tvarování návrhu. Prvky slouží také jako doplňkový vnější stínící systém. Na vizuální průnik pohledových os (průsečík vychází do prostoru parku na pozemku investora) ulic Šaldova a Sovova se jeví vhodné umístit do parku optickou dominantu (např. umělecké dílo).